Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální akce



 

Odkazy

Portál veřejné Portál veřejné správy ČR

cplogo
CzechPOINT


feulogoStrukturální fondy



Digitální technická mapa města Petřvald

 

Informace

logomsk

Město Petřvald obdrželo dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši 212.000 Kč na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním pečovatelské služby.

logomskMěsto Petřvald využilo možnosti čerpat dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje na opravu pomníku obětem I. světové války.


logomskMěsto Petřvald obdrželo na základě žádosti dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši 53.000,-Kč určenou na provozní náklady pečovatelské služby.


logomskMěsto Petřvald obdrželo z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje dotaci ve výši 1 milión korun na koupi zánovního požárního vozidla LIAZ 101 860 CAS K 25-L pro činnost jednotky Sboru dobrovolných hasičů Města Petřvaldu.


logomskZásady pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu města Petřvald. >>Více najdete zde.


logomskArcelorMittal Ostrava nabízí občanům možnost jednoduše podávat podněty nebo připomínky týkající se životního prostředí.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 555
TÝDEN: 6012
CELKEM: 328342

Obsah

Historie petřvaldského hřbitova

Každý rok se petřvaldští občané u hořících svíček a záplavy květin v listopadových dnech pokloní památce zesnulých, jak to již více než 30 generací činilo od založení petřvaldské osady. Svátek zesnulých, i když v kalendáři není barevně označen, se stane společenskou událostí. Slavnostní tmavé oblečení žen a mužů procházejících se hřbitovem dodá význam smuteční pietě.
Počátek pohřbívání petřvaldských osadníků místní kroniky neuvádějí, ale je možno ho zařadit do doby vzniku osady Villa Petri, tedy do roku 1305. Poddaní jmenované osady platili orlovským opatům za církevní úkony o křtech, sňatcích a pohřbech poplatky a církev měla značný vliv na zřizování hřbitovů a průběh pohřbívání. Na hřbitovech byly stavěny kostelíky a kaple, ve kterých se konaly smuteční obřady. Ve své poznámce Jindřich Karkoška hovoří o existenci dřevěného kostelíka postaveného před rokem 1654. Údajně stál v místě dnešního hřbitovního vchodu, u něhož stojí hlavní hřbitovní kříž z roku 1870.
Jak bylo již uvedeno, údajů o petřvaldském hřbitově se mnoho nezachovalo. Jeho rozloha odpovídala počtu obyvatel a potřebě, jak ji určoval demografický vývoj v obci. Počátkem 19. století byla obec převážně zemědělská a do uváděné doby výraznější změny ve vývoji lidnatosti nebyly zaznamenány. Za dob pokojných a úrodných let přibývalo obyvatel jen nepatrně a v době válečných výbojů či neúrody po nich následovaly nemoci, čímž docházelo k výraznému úbytku osadníků.
Vzestupný demografický vývoj nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se v obci začal rozvíjet báňský průmysl. Podle tehdejšího sčítání lidu žilo v roce 1861 v Petřvaldě již 2 000 obyvatel. Na pronikavý vzestup populace reagovala správa obce a rozhodla místní hřbitov rozšířit. Po dohodě s Marií Rzimankovou, čp. 23, odkoupila obec Petřvald část jejího pozemku za celkový obnos 1839 zlatých konvenční měny. Jednalo se o pozemek západně se svažující k nynějšímu Husovu sboru o ploše 42 a. Smlouva byla podepsána 26. ledna 1873 v Bohumíně za účasti majitelky pozemku a jejího zplnomocněnce Aloise Sicherka. Za kupující stranu smlouvu podepsal starosta obce Josef Bednařík a dva svědkové. Po následném přílivu pracovních sil do hornictví a zvýšené lidnatosti se ukázalo, že rozhodnutí vedení obce o rozšíření plochy místního hřbitova bylo prozíravé. Všeobecný rozvoj Petřvaldu představoval pro jisté sociální skupiny nevídaný vzestup. Výstavbou nákladných rodinných pomníků se prezentovaly majetné zemědělské rody, bánští úředníci, lékaři a rovněž majitelé hostinských koncesí. V paměti našich občanů jsou stále pohřební průvody, které z místa zesnulého směřovaly ke kostelu sv. Jindřicha. Po vykonání mše průvod pokračoval na místní hřbitov, kde za účasti církevních činitelů byly ostatky zemřelého ukládány. Pohřebních průvodů se zúčastňovala široká veřejnost, jejíž počet rostl významem postavení zesnulého ve společnosti. Vedení obce Petřvaldu vydalo po první světové válce řadu provozních předpisů hřbitova, když obecní zastupitelstvo mimo jiné rozhodlo o rekonstrukci hřbitova. „Ostravský poledník“ tehdy o úpravě hřbitova sdělil:
 „Ve schůzi obecního zastupitelstva obce Petřvaldu konané dne 9. listopadu 1928 byla zadána úprava hřbitova za obnos 6.650,- Kč zahradnímu architektovi Škrobánkovi z Mariánských Hor. Jest nanejvýš na čase, aby s úpravou a správným vedením hřbitova bylo jednou započato, ježto až dosud není vedena matrika o zemřelých, uložených na hřbitově. Mimo to pochovává se bez jakýchkoliv plánů a odborného rozdělení hřbitova. V projektované úpravě je pamatováno na odborné rozdělení hřbitova, vypracování vrstevnicových plánů, zřízení urnového háje, řádných cest a serpentin, jakož i na vytýčení skupin a jejich očíslování.“
Zahradní úprava podle návrhu architekta Škrobánka byla provedena v roce 1929. Do projektu architekt zahrnul výstavbu cest, výsadbu okrasných dřevin, průřez větví, opravu márnice a zřízení urnového háje. Hřbitov byl rozdělen do skupin a očíslován římskými číslicemi od I-XXIII. Celá zahradní úprava byla provedena ve vyhovující kvalitě, což petřvaldská veřejnost přijala s uspokojením.
Po roce 1945 vedení obce Petřvaldu muselo řešit mnoho úkolů včetně vydání organizačních směrnic o pohřbívání zemřelých a údržbě hřbitova. Za tím účelem se uskutečnila schůzka zástupců petřvaldské farnosti s provozovatelem pohřební služby Albínem Vladařem. Hlavním bodem jednání se stal odliv věřících z katolické církve a s ním spojený úbytek církevních pohřbů. Po požadavcích občanů na provádění občanských smutečních obřadů a pohřbívání žehem vedení města v roce 1960 rozhodlo o výstavbě smuteční síně. Projekt se záhy ukázal jako prostorově stísněný, proto byl v roce 1977 rozšířen. V roce 1995 vedení města Petřvaldu rozhodlo o přístavbě nového objektu pro operativní provoz pohřební služby. Město jako investor vynaložilo na výstavbu nové budovy 1 700 000 Kč. Zajímavým architektonickým řešením objektu pohřební služby a výstavbou vhodného parkoviště pro návštěvníky hřbitova se výrazně změnila tvář průčelí petřvaldského hřbitova. Návštěvníci hřbitova ocení jistě nové parkoviště, vybudované na bývalé farní zahradě. Vedení města tak vyřešilo letitý problém hromadného zaparkování v blízkosti hřbitova.

(O. Kochan, vybráno z PN č.10/2005) 

                                                                                                                                        zpět