Historie budovy

Knihovna města Petřvald sídlí v budově Střediska kulturních služeb města Petřvaldu (dříve Osvětová beseda) č. p. 150, která byla postavena jako škola "U kostela" nebo "Stará dědina".

Plány  budovy ve zvětšeném měřítku najdete v kronice obecné školy U kostela v digitálním archvivu, viz odkaz níže.

Odkaz na digitální archiv Zemského archivu v Opavě, kronika obecné školy U kostela:

digi.archives.cz/da/permalink?xid=627732A030D111E39B0C0026B9C1BD00&scan=a4c15e8c63ad4240ad9a2071f70c2f92

Odkaz na digitální archiv Zemského archivu v Opavě, snímky z významných míst obce Petřvald:

digi.archives.cz/da/permalink?xid=D88251CE7C7F11E5AE5A0025649FE19D

r. 1876

r. 2008

r. 2013

U nás v Petřvaldě zřízena byla první škola na sklonku 18. století, v roce 1791 - za panování císaře Leopolda II. - na útraty hraběte Jana Larische z Mönnichů. Byla všecka dřevěná a stála asi 10 m na východ od hřbitovního plotu a 15 m od nynější obecní silnice k dnešní faře a škole "U kostela" vedoucí, tedy v místech nad nynějším Frant. Novákem, kovářem z č. p. 24. Občané - usedlíci - poskytli pouze potřebné příruční a povoznické práce. Které osoby, události a okolnosti měly na zřízení školy vliv, není možno zjistiti, jelikož veškerá potřebná data, nařízení a výnosy chybí a občané sami nedovedou říci o tom nic bližšího a určitého. Školní budova obsahovala jednu učebnu, světnici pro učitele, chlév i půdu k uschování potravin a ostatního nepohyblivého majetku. Tato první petřvaldská škola měla nápis: "Trivialmittelschule"....

... Následkem neustálého přílivu žactva do jednotřídky za panování císaře Leopolda II. r. 1791 zřízené, bylo na počátku druhé polovice 19. stol. (r. 1854) pomýšleno na vybudování nové školní budovy, která by účinně odpomohla školské tísni v obci, v té době průmyslem zkvétající a počtem obyvatelstva utěšeně vzrůstající.

Ve schůzce všeho občanstva, svolané tehdejším starostou obce Jiřím Vicherkem (č. pop. 127) do nynějšího hostince páně Bernatíkova, č. 25, bylo ujednáno požádati zdejší vrchnost - hraběte Jindřicha Larische - o darování pozemku u Prostředního dvora pod kostelem, naproti dnešní staré faře, č. 89, ležícího, pro novou školní budovu a prositi jej o převzetí nákladu na její výstavbu. Vyslaná deputace byla vlídně přijata a veškerá její přání splněna.

Položení základního kamene - 24. dubna 1854:

... Nadešel vhodný okamžik k vykonání všech předběžných příprav a zároveň ke kladení základního kamene - 24. dubna 1854 na který připadal sňatek bývalého císaře a krále Františka Josefa I. s princeznou Alžbětou Bavorskou a zároveň  jmeniny tehdejšího petřvaldského fojta, rolníka Jiřího Vicherka z č. p. 127. Toho dne byly vykonány v místním chrámu Páně slavné bohoslužby, po nichž proveden akt svěcení základního kamene, který velmi okázalým způsobem provedl zdejší farář P. Antoním Duda. Dosud žije v živé paměti tento den, kdy k šesté hodině večerní přišli všichni tehdejší výborníci a ti, kteří po skončených ceremoniích oslavovali sňatek císařův i položení základního kamene v krčmě Bernatíkově, před kostel na panské pole v rozjařeném stavu, plni bujnosti a veselí a zpívali: Zachovej nám, Hospodine...! V nastalém večerním šeru šourali se, živě rokujíce, zpět k čerstvě naraženému soudku chmelového malvazu...

Se stavbou bylo započato ihned a během jara i léta bylo v ní pilně pokračováno, takže počátkem přiblíživšího se podzimu stála již budova hotova a mohla býti odevzdána školským účelům. Na třetí neděli - v měsíci říjnu r. 1854 - stanoveno slavnostní svěcení školní budovy ( Den císařského krmáše ). Slavnostnímu svěcení byl přítomen hraběcí sekretář Martin Staniek z Karvinné, jakožto representant patronátu, c. k. okresní hejtman Schaschetzi z Frýdku, iniciátor školy, c. k. zemský školní inspektor Wilhelm za vládu, místní honorace a množství lidu. Svěcení budovy a obřady vykonány P. Pelikánem, fryštátským arciknězem. Tím byly skončeny všechny práce i starosti a škola odevzdána Jan Schewczikovi, tehdejšímu nadučiteli. 

Budova byla původně přízemní a stojí dosud naproti staré farní budově, čís. pop. 89, v pozměněném stavu vpravo na silnici ke kostelu vedoucí, 9 m od ní jsouc vzdálena a číslem popisným 150 opatřena. Původně byla tvaru dvou k sobě položených čtyřúhelníků a obsahovala 2 školní učebny, správcovský byt, pozůstávající ze dvou světnic a vedlejších prostranných potřebných místností: kuchyně, komory, půdy, sklepa a jedné světnice pro výpomocného učitele. Průčelí školní - k okresní silnici obrácené - bylo delší zadní strany školní, takže ve vzniklém úhlu k severu obráceném nacházel se dvůr, dva záchody, chlévky a dřevník, po čemž dnes už není ani památky. Do roku 1876 zůstala škola v původní podobě, vyhovujíc počtu žactva. Teprve v uvedeném roce muselo býti přízemí rozšířeno nadstavbou patra, čímž nabyla dnešních rozměrů a vzhledu. Na straně západní a jižní skvěl se nápis Allgemeine Volksschule. Nyní, po generální opravě, kterou provedl stavitel Julius Richter, jest označena na straně západní nápisem: Národní škola. 

O rozšíření starodědinské školy:

... Z jara roku 1876 staralo se stavební komité o dovoz stavebního materiálu a zadalo stavbu staviteli Mortkovi ze Slezské Ostravy. Koncem června roku 1876 bylo veškeré školní nářadí do najatého lokálu převezeno a 1. července téhož roku započato s rozšířením starodědinské školy. Veškeré práce byly dokončeny ve 4 měsících a 11 dnech. Posvěcení budovy vykonáno po slavných bohoslužbách v neděli dne 12. listopadu 1876 farářem P. J. Kapinusem, v přítomnosti stavitele Mortka, členů obecního zastupitelstva, místní školní rady, učitelského sboru, školních dítek a množství lidu. O 1 hodině odpolední konala se ve 4. třídě této školy na účet obce slavnostní tabule za přítomnosti místních hodnostářů a okolního učitelstva....

Vlastivědná topografie obce Petřvaldu na Těšínsku z roku 1931, Jindřich Karkoška

V čele školy U Kostela stál v letech 1918 - 1937 Karel Budinský. Ve školním r. 1919/20 ji navštěvovalo celkem 385 žáků (194 chlapců, 191 dívek). Počátkem 20. let vyučovalo 12 učitelů, dvě učitelky ženských ručních prací, katecheta. Podle projektu Eduarda Přikryla z Poruby u Orlové byla petřvaldským stavitelem Juliem Richterem z Březin provedena o letních prázdninách školního r. 1924/25 rozsáhlá rekonstrukce školní budovy, čímž upravena byla škola na důstojnou dílnu lidskosti. Celkové náklady dosáhly na 115 000 Kč. V r. 1924 navštěvovalo školu 262 žáků ( 136 chlapců, 126 dívek). V říjnu 1929 byl do školy "U kostela" a přilehlých učitelských bytů zaveden vodovod. Počátkem 30. let se na objektu začaly projevovat důsledky poddolování a na zdivu se objevovaly trhliny. Na náklady petřvaldské jámy Evžen byla ve školním r. 1932/33 provedena oprava důlních škod. Podobná oprava trhlin proběhla na budově ještě v r. 1937. ...

... Po výbuchu druhé světové války v září 1939 a přičlenění části českého Těšínska, které bylo v letech 1938 - 1939 zabráno Polskem, k území Hitlerovy třetí říše, bylo vyučování ve třech obecných školách v Petřvaldě zahájeno až 1. dubna 1940. Škola  "U kostela" však svému poslání nesloužila. Její objekt byl adaptován na obecní úřad a nad hlavní vchod byl umístěn nápis psaný švabachem Rathaus a na dveřích úřadovny "Unser Gruss ist, Heil Hitler!"....

... Na počátku 50. let působily v Petřvaldě čtyři národní školy, střední škola chlapecká a dívčí a hudební ústav. Po přestěhování MNV (Místní národní výbor) do jiného objektu byla obnovena výuka v budově nejstarší místní školy "U Kostela". V r. 1951 ji navštěvovalo 247 žáků. Ředitelkou osmitřídní školy byla Cecílie Oborná. Dne 16. března 1951 složilo 35 žáků pionýrský slib. Téhož roku (1. února) byla při této škole otevřena družina, první v karvinském okrese. Patronát nad školou držela již od 20. března 1949 jáma Hedvika, která ji věnovala nové vybavení, pomůcky i finanční obnos. Při škole působil technický a čtenářský kroužek ...

Obrázky z dějin Petřvaldu z roku 2011, PhDr. Radim Jež, PhDr. David Pindur