Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Odkazy

Portál veřejné Portál veřejné správy ČR

cplogo
CzechPOINT


feulogoStrukturální fondy



Digitální technická mapa města Petřvald

 

 

Informace

logomskMěsto Petřvald podepsalo v letošním roce smlouvu č. 01946/2020 o poskytnutí dotace z dotačního titulu Moravskoslezského kraje na základě které bylo město poskytnuta dotace ve výši 300 tis.Kč na předložený projekt „Petřvald – kulturní město 2020“. Tyto dotační prostředky jsou určeny k obohacení kulturního života občanů nejen obce Petřvald, ale představují také významné rozšíření nabídky kulturního vyžití pro obyvatele okolních obcí v rámci Moravskoslezského kraje.

Do projektu byly zahrnuty jedny z nejvýznamnějších kulturních akcí města Petřvald, a to Den tradic a Petřvaldský otvírák, které již tvoří nedílnou součást kulturního života města a zároveň vytvářejí novodobou tradici, která je ze strany občanů našeho města i okolních obcí hodnocená velmi kladně. Další akce, na něž byla dotace poskytnuta, jsou tři komponované pořady „Šmoldasův drzý jazzyk“, „Muzika s vůní botanické zahrádky“ a vystoupení JUDr. Ivo Jahelky „Jsme si souzení“, jejichž organizace byla původně zamýšlena do nově vzniklých prostor Střediska volného času Domek.

Bohužel, z důvodu neočekávaných událostí, bylo město nuceno zrušit akci Petřvaldský letní otvírák a zároveň přesunout všechny tři komponované pořady do velkého sálu KD, kde je možné lépe dodržet předepsaná protiepidemiologická opatření.


logomsk

Městu Petřvald byla schválena na rok 2020 neinvestiční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši 333 000,- Kč, účelově určená k úhradě uznatelných nákladů sociálních služeb zařazených v Krajské základní síti sociálních služeb, která je součástí Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015-2020. Dotace bude použita na mzdy pečovatelek.


logomskMěsto Petřvald využilo možnosti čerpat dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje na opravu pomníku obětem I. světové války.


logomskZásady pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu města Petřvald. >>Více najdete zde.


 

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 16
DNES: 396
TÝDEN: 396
CELKEM: 1685456

Obsah

Historie petřvaldského římskokatolického kostela

Podle dochovaných zpráv byla obec Petřvald na Těšínsku na počátku 14. století přifařena k sousední obci Orlová a odváděla jako villa Petri (Petřvald) desátek přímo do Říma.
Farní kostel v Petřvaldě se poprvé v historických dokumentech objevuje již v roce 1390 a pozdější zápisy se dochovaly z roku 1447. V první polovině 17. století byl kostel luteránský a také kolem roku 1652 byli vesměs všichni farníci luteráni. Roku 1654 byl však kostel luteránům odňat a jako filiální přifařen k Šenovu. Od roku 1688 byla fara sice katolická, ale farníci byli většinou evangelíci.

Biskupská vizitační zpráva z roku 1679 poznamenává, že kostel je zasvěcen sv. Bartoloměji a nachází se pod správou šenovského faráře. Velmi podrobně je stav kostela popsán v letech 1687 - 1688: Kostelíček jest všecek dřevěný, prkny vyložen a v lodi vymalován. Podlaha jest rovněž prkenná. Lavice jednoduché, kazatelna jednoduchá, dřevěná a ze strany epištolní plátěnou pokrývkou ozdobená. Uprostřed stojící křtitelnice jest prázdná. Zpovědnice chybí. Sakristie jest prkny pokrytá. Kostelík má pouze jeden starý zděný a neposvěcený oltář. Zvonice, jež je spojena s kostelem, jest rovněž dřevěná.
Dále se hovoří o hřbitovu, který byl obehnán tyčkovým plotem se šindelovým přídavkem. Jako patron kostela je uváděn protestant Zikmund Skrbenský.

V té době byl farářem v Petřvaldě mladý, dvaatřicetiletý P. Ignác Pazdierovský, kterému dělala hospodyni jeho vlastní sestra. Jako klad je mu přičítáno, že obrátil na katolickou víru již šest poddaných.

Na místě tohoto starého kostela byl začátkem 18. století postaven nový dřevěný kostel zasvěcený sv. Janu a Pavlovi. Byl devět sáhů dlouhý a tři sáhy široký. Odpusty se konávaly vždy na svátek patronů, ale později, když se obec stala hornickou, přibyl také odpust na sv. Barboru. Od roku 1835 byl majitelem petřvaldského panství hrabě Jindřich Larisch-Mőnnich, který už 3. května začal s výstavbou nového katolického kostela. Starý kostel, ačkoli byl zachovalý a mohl by ještě dlouho dobře sloužit svému účelu, byl zbourán. Dřevo bylo použito na stavbu obilní sýpky u prostředního dvora.
Nový kostel byl údajně postaven podle vzoru jistého kostelíku v Miláně, který si pan hrabě na svých cestách oblíbil. Kostel byl zasvěcen sv. Jindřichovi. Svěcení základního kamene vykonal děkan Vincenc Misera, farář šenovský. Při zahájení stavby panovalo strašné sucho a horko a nastal vysloveně hladový rok. Také ceny základních potravin stouply. V důsledku toho trpěla většina petřvaldských dětí hladem, neboť současně panovala mezi zdejšími obyvateli veliká nouze o práci. Proto se většina z nich ochotně zapojila do pomocných prací na stavbě kostela, čímž si alespoň přivydělala. Petřvaldští farníci obstarali dovoz stavebního materiálu a mnohdy také zdarma vypomáhali při stavbě. Na zdění pracovalo současně až 20 zedníků, takže již v prvním roce stavby bylo zdivo hotovo. V následujícím roce byla postavena věž a kostel byl omítnut. V třetím roce, tj. v roce 1837, byla stavba dokončena a začaly v ní první bohoslužby. Po zřízení oltářů a úpravě interiérů byl nový kostel 15. července 1839 za krásného počasí a účasti mnoha věřících ze širokého okolí slavnostně vysvěcen generálním vikářem Pavlem Trutkem.
Až dosud byl petřvaldský svatostánek filiálním kostelem fary v Šenově. Novostavba kostela umožnila v roce 1840 zřízení lokální kurácie v Petřvaldě, která byla v roce 1853 povýšena na samostatnou farnost.
Po dokončení stavby kostela v roce 1838 byl do kostelní věže zavěšen zvon sv. Michal, který již sloužil v dřívějším původním dřevěném kostlíku sv. Barbory. Byl ozdoben reliéfem Ukřižovaného, pocházel z roku 1678 a nesl nápis: "Gloria in excelsis deo - sante Michael, ora pro nobis" (Sláva Bohu na výsostech - svatý Michale, modli se za nás). Až v roce 1929 za vedení tehdejšího duchovního správce P. Jana Mamuly byly zakoupeny další dva zvony, Václav a Josef. Zvon sv. Václava byl opatřen nápisem "Sv. Václave, oroduj za nás." Druhý zvon nesl vyobrazení Páně. První hranu vyzváněly nové zvony Vilému Golasovskému, který zemřel ve věku 19 let. Zmíněné zvony sloužily až do roku 1942, kdy byly z nařízení německých okupačních úřadů z kostelní věže demontovány a použity pro válečné účely.

(Vybráno z publikace Kapitolky z historie Petřvaldu a PN č.1/2003. ) 

                                                                                                                                        zpět