Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální akce



 

Odkazy

Portál veřejné Portál veřejné správy ČR

cplogo
CzechPOINT


feulogoStrukturální fondy



Digitální technická mapa města Petřvald

 

Informace

logomsk

Město Petřvald obdrželo dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši 212.000 Kč na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním pečovatelské služby.

logomskMěsto Petřvald využilo možnosti čerpat dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje na opravu pomníku obětem I. světové války.


logomskMěsto Petřvald obdrželo na základě žádosti dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši 53.000,-Kč určenou na provozní náklady pečovatelské služby.


logomskMěsto Petřvald obdrželo z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje dotaci ve výši 1 milión korun na koupi zánovního požárního vozidla LIAZ 101 860 CAS K 25-L pro činnost jednotky Sboru dobrovolných hasičů Města Petřvaldu.


logomskZásady pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu města Petřvald. >>Více najdete zde.


logomskArcelorMittal Ostrava nabízí občanům možnost jednoduše podávat podněty nebo připomínky týkající se životního prostředí.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 554
TÝDEN: 6011
CELKEM: 328341

Obsah

Historie petřvaldského římskokatolického kostela

Podle dochovaných zpráv byla obec Petřvald na Těšínsku na počátku 14. století přifařena k sousední obci Orlová a odváděla jako villa Petri (Petřvald) desátek přímo do Říma.
Farní kostel v Petřvaldě se poprvé v historických dokumentech objevuje již v roce 1390 a pozdější zápisy se dochovaly z roku 1447. V první polovině 17. století byl kostel luteránský a také kolem roku 1652 byli vesměs všichni farníci luteráni. Roku 1654 byl však kostel luteránům odňat a jako filiální přifařen k Šenovu. Od roku 1688 byla fara sice katolická, ale farníci byli většinou evangelíci.

Biskupská vizitační zpráva z roku 1679 poznamenává, že kostel je zasvěcen sv. Bartoloměji a nachází se pod správou šenovského faráře. Velmi podrobně je stav kostela popsán v letech 1687 - 1688: Kostelíček jest všecek dřevěný, prkny vyložen a v lodi vymalován. Podlaha jest rovněž prkenná. Lavice jednoduché, kazatelna jednoduchá, dřevěná a ze strany epištolní plátěnou pokrývkou ozdobená. Uprostřed stojící křtitelnice jest prázdná. Zpovědnice chybí. Sakristie jest prkny pokrytá. Kostelík má pouze jeden starý zděný a neposvěcený oltář. Zvonice, jež je spojena s kostelem, jest rovněž dřevěná.
Dále se hovoří o hřbitovu, který byl obehnán tyčkovým plotem se šindelovým přídavkem. Jako patron kostela je uváděn protestant Zikmund Skrbenský.

V té době byl farářem v Petřvaldě mladý, dvaatřicetiletý P. Ignác Pazdierovský, kterému dělala hospodyni jeho vlastní sestra. Jako klad je mu přičítáno, že obrátil na katolickou víru již šest poddaných.

Na místě tohoto starého kostela byl začátkem 18. století postaven nový dřevěný kostel zasvěcený sv. Janu a Pavlovi. Byl devět sáhů dlouhý a tři sáhy široký. Odpusty se konávaly vždy na svátek patronů, ale později, když se obec stala hornickou, přibyl také odpust na sv. Barboru. Od roku 1835 byl majitelem petřvaldského panství hrabě Jindřich Larisch-Mőnnich, který už 3. května začal s výstavbou nového katolického kostela. Starý kostel, ačkoli byl zachovalý a mohl by ještě dlouho dobře sloužit svému účelu, byl zbourán. Dřevo bylo použito na stavbu obilní sýpky u prostředního dvora.
Nový kostel byl údajně postaven podle vzoru jistého kostelíku v Miláně, který si pan hrabě na svých cestách oblíbil. Kostel byl zasvěcen sv. Jindřichovi. Svěcení základního kamene vykonal děkan Vincenc Misera, farář šenovský. Při zahájení stavby panovalo strašné sucho a horko a nastal vysloveně hladový rok. Také ceny základních potravin stouply. V důsledku toho trpěla většina petřvaldských dětí hladem, neboť současně panovala mezi zdejšími obyvateli veliká nouze o práci. Proto se většina z nich ochotně zapojila do pomocných prací na stavbě kostela, čímž si alespoň přivydělala. Petřvaldští farníci obstarali dovoz stavebního materiálu a mnohdy také zdarma vypomáhali při stavbě. Na zdění pracovalo současně až 20 zedníků, takže již v prvním roce stavby bylo zdivo hotovo. V následujícím roce byla postavena věž a kostel byl omítnut. V třetím roce, tj. v roce 1837, byla stavba dokončena a začaly v ní první bohoslužby. Po zřízení oltářů a úpravě interiérů byl nový kostel 15. července 1839 za krásného počasí a účasti mnoha věřících ze širokého okolí slavnostně vysvěcen generálním vikářem Pavlem Trutkem.
Až dosud byl petřvaldský svatostánek filiálním kostelem fary v Šenově. Novostavba kostela umožnila v roce 1840 zřízení lokální kurácie v Petřvaldě, která byla v roce 1853 povýšena na samostatnou farnost.
Po dokončení stavby kostela v roce 1838 byl do kostelní věže zavěšen zvon sv. Michal, který již sloužil v dřívějším původním dřevěném kostlíku sv. Barbory. Byl ozdoben reliéfem Ukřižovaného, pocházel z roku 1678 a nesl nápis: "Gloria in excelsis deo - sante Michael, ora pro nobis" (Sláva Bohu na výsostech - svatý Michale, modli se za nás). Až v roce 1929 za vedení tehdejšího duchovního správce P. Jana Mamuly byly zakoupeny další dva zvony, Václav a Josef. Zvon sv. Václava byl opatřen nápisem "Sv. Václave, oroduj za nás." Druhý zvon nesl vyobrazení Páně. První hranu vyzváněly nové zvony Vilému Golasovskému, který zemřel ve věku 19 let. Zmíněné zvony sloužily až do roku 1942, kdy byly z nařízení německých okupačních úřadů z kostelní věže demontovány a použity pro válečné účely.

(Vybráno z publikace Kapitolky z historie Petřvaldu a PN č.1/2003. ) 

                                                                                                                                        zpět