Město Petřvald
Petřvald oficiální stránky města
  • Upozornění: od 11.3.2024 do odvolání je z provozních důvodů uzavřena matrika a evidence obyvatel
  • Město Petřvald nabízí zaměstnání ve Středisku údržby

Turistická kooperace – II. etapa

Logo Evropská únie Evropský fond pro regionální rozvoj. Euroregion Těšínské Slezsko.

Modernizace sociálně-skladového zázemí na dětské zahradě u MŠ Závodní v Petřvaldě, projekt byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj - Programu Interreg V-A Česká republika–Polsko v rámci Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński.“

  • Registrační číslo projektu :   CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_010/0001888
  • Název projektu:                    Turistická kooperace – II.etapa  

 
Město Petřvald patří do okresu Karviná a regionu Těšínské Slezsko. První zmínka o obci Petřvald je z roku 1305. Historie města je úzce spjatá s těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Těžba uhlí na přelomu 19. a 20. století významně ovlivnila rozvoj původně zemědělské obce. V té době patřilo petřvaldské panství  rodu Larisch-Mönnich.
Těžba uhlí provázela historii města až do roku 1998, kdy se uzavřením Dolu Fučík uzavřela také historie uhelného hornictví v Petřvaldě.  
Budova těžní věže Dolu Fučík zůstala zachována jako technická památka a tvoří dnes jednu z dominant města Petřvald. Dalším pozůstatkem hornické historie města jsou původní hornické kolonie, kterých do roku 1929 vzniklo na území Petřvaldu celkem šest. Do dnešní doby se však většina nezachovala.
Další informace k historii a současnosti města Petřvald a informace o turistickém projektu můžete získat  v budově Střediska volného času DOMEK (bývalé Technické muzeum Petřvald) nebo prostřednictvím QR kódu s odkazem na informace z webu města Petřvald.

 
Historia górnictwa w Petřvaldzie

Miasto Petřvald należy do powiatu karwińskiego na Śląsku Cieszyńskim. Pierwsza wzmianka o wsi Petřvald pochodzi z 1305 roku. Historia miasta jest ściśle związana z wydobyciem węgla, które rozpoczęło się tutaj wydobywana od 1833 roku. Wydobycie węgla na przełomie XIX i XX wieku znacząco wpłynęło na rozwój pierwotnie rolniczej wsi. W tym czasie
majątek Petřvald należał do rodziny Larisch-Mönnich. Wydobycie węgla towarzyszyło historii miasta do 1998 r., kiedy to historia wydobycia węgla w Petřvald została zamknięta wraz z zamknięciem kopalni Fučík. Budynek wieży górniczej kopalni Fučík zachował się jako zabytek techniki i dziś stanowi jedną z dominant miasta Petřvald. Inną pozostałością po górniczej historii miasta jest oryginał kolonie wydobywcze, z których w sumie do 1929 r. utworzono sześć na terytorium Petřvaldu. Do tej pory jednak większość nie przetrwała.
Więcej informacji na temat historii i teraźniejszości miasta Petřvald oraz informacji o projekcie turystycznym można znaleźć w budynku Centrum Wolnego Obszaru DOMEK (dawne Muzeum Techniki Petřvald) lub za pomoca kodu QR.

Vítejte v mírně zvlněné krajině Těšínského Slezska, jejíž specifický charakter více než 160 let určovala hlubinná těžba černého uhlí. Tady, zhruba na půli cesty mezi Vítkovicemi a Karvinou, leží město s dlouholetou hornickou tradicí – Petřvald.

 

Vývoj Petřvaldu, jehož psaná historie sahá do roku 1305, velmi ovlivnilo ob­jevení ložisek černého uhlí, ukrytých v hlu­binách země. Těžba byla započata už v roce 1833 v několika šachticích, které stály u zro­du velkých, prosperujících dolů. V roce 1998 byla na území Petřvaldu těžba uhlí ukonče­na. Z hornického města je dnes město zele­né, jehož historii mapuje několik cenných pamětihodností. Snad nejvýraznějším svěd­kem dějin Petřvaldu je kostel sv. Jindřicha, který byl v roce 1837 ve stylu římské rotun­dy vystavěn na místě mnohem starší svaty­ně. Když budeme kráčet ke kostelu památ­nou křížovou cestou, neměli bychom bez povšimnutí minout budovu někdejší fary. Právě tady totiž sídlí středisko volného času DOMEK, kde se místní obyvatelé scházejí nejen během kulturních akcí, workshopů či na přednáškách, ale především děti ke spo­lečným hrám či odpočinku. Projděte se uli­cemi města a stinnými parky a stavte se na pár chvil v DOMKU. Zjistíte, že v Petřvaldu se žije krásně.

Když se řekne Karvinsko, mnohé napadne krajina znečištěná dlouholetou důlní činností. O to víc budete překvapeni, když zavítáte do Petřvaldu. Je to město plné zeleně obklopené svěžími lesy, které lákají k pěším procházkám i nenáročným výletům na kole.

 Těžba uhlí, jehož vrstvy ukryté pod čtvrtohorními a třetihor­ními překryvy dosahují mocnosti 160–800 metrů, byla na území města započata roku 1833. Historie Petřvaldu však sahá mnohem dál. Už v roce 1305 se objevuje první zmínka o vesnici tohoto jména, která byla vlastnictvím knížete Bolka. V průběhu staletí se majitelé vsi různě střídali, až konečně v roce 1790 se Petřvald stal součástí majetku rodu Larisch- -Mönnichů. Už od první poloviny 19. století ovlivňovala život nynějšího města těžba uhlí, které se zpočátku dobývalo ně­kolika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustře­dila do šachtic Jindřich a Evžen, které se v roce 1859 staly majetkem Evžena Larische-Mönnicha, jemuž současně pat­řila větrací jáma Mariánka. Postupem let byly otevřeny i dal­ší doly a Petřvald se rychlým tempem rozrůstal a rozvíjel. Fungovala tady továrna na výrobu běloby zinkové i na nábytek. Pak ale přišla druhá světová válka, která byla pro celé Těšínsko nejen obdobím útlaku obyvatel české národnosti, ale i úpadku hospodářství. A co bylo dál? Po druhé světové válce se lidé do Těšínska vrátili, těžební činnost byla obnovena v plném rozsahu, jednotlivé doly byly postupně slučovány až do jediného velkého národní­ho podniku. Těžba černého uhlí pak byla na území města ukončena roku 1998 a dnes už jen k nebi se tyčící těžní věže připomínají hornickou minulost Petřvaldu. Setkáme se tady však i s jinými svědky bohaté historie města. Velmi cennou památkou je kostel sv. Jindřicha ve tvaru římské rotun-dy, který byl na místě starší svatyně vystavěn v roce 1837 a k němuž nás zavedou zastavení křížové cesty z roku 1843. Během této procházky zjistíme, že Petřvald je velmi příjem­ným místem k životu. Obyvatelé mají k dispozici jak veškeré potřebné služby, tak i vynikající zázemí k trávení volných chvil. Nechybí moderní sportovní areál, kulturní a vzdělávací stře­disko, jehož součástí je i rozsáhlá knihovna, o pestré volno­časové vyžití pro všechny věkové kategorie se stará středisko volného času DOMEK, které sídlí v budově někdejší fary a kde se kromě různých akcí pro malé i velké mohou děti scházet ke společným hrám. Petřvald je zároveň městem, kde příroda je doslova za humny. Následujte tedy značení turistických nebo cyklistických tras a vydejte se na průzkum okolních lesíků. Bude to nenáročné putování, vždyť krajina je tady téměř rovi­natá. A možná vás překvapí, kolik krás a zajímavých přírodních zákoutí se v ní ukrývá.

 

Witamy w regionie o lekko pofałdowanym krajobrazie – na Śląsku Cieszyńskim, którego wyjątkowy charakter przez ponad 160 lat kształtowało wydobycie węgla kamiennego. Tutaj, mniej więcej w połowie drogi między Witkowicami a Karwiną, leży miasto o długiej tradycji górniczej – Pietwałd.

Na rozwój Pietwałdu, o którym pierwsze pisem­ne wzmianki pochodzą z 1305 roku, duży wpływ miało odkrycie złóż węgla kamiennego ukrytych w głębinach ziemi. Wydobycie rozpoczęło się już w 1833 roku w kilku szybach, które zapoczątko­wały powstanie dużych, dobrze prosperujących kopalń. Wydobycie węgla na terenie Pietwał­du zakończono w 1998 roku. Dawne miasto górnicze jest obecnie miastem zielonym, które­go historię przypomina kilka cennych zabytków. Być może najważniejszym świadkiem historii Pietwałdu jest kościół pw. św. Henryka, który został zbudowany w 1837 roku w stylu rzymskiej rotundy na miejscu znacznie starszej świątyni. Idąc do kościoła od strony zabytkowych stacji drogi krzyżowej, nie można pominąć budynku dawnej plebanii. To tutaj znajduje się centrum re­kreacji DOMEK, w którym mieszkańcy spotykają się podczas wydarzeń kulturalnych, warsztatów czy wykładów, a dzieci podczas wspólnej zabawy i odpoczynku. Warto przespacerować się ulicami miasta lub w cieniu drzew i na chwilę zatrzymać się w DOMKU, aby samemu przekonać się, jak piękne jest życie w Pietwałdzie.

 

Pierwszym skojarzeniem, które przy­chodzi do głowy na dźwięk słów „region Karwiny”, może być dla wielu osób krajobraz zanieczyszczony przez wielolet­nią działalność wydobywczą. Dlatego wizyta w Pietwałdzie może być dużym zaskoczeniem. To miasto pełne zieleni, oto­czone gęstymi lasami, które zachęcają do spacerów i niewymagających dużego wysił­ku wypraw rowerowych.

 

 Węgiel, którego warstwy są ukryte pod utworami czwartorzędu oraz trzeciorzędu i osiągają grubość 160–800 metrów, zaczęto tu wydobywać w 1833 roku. Historia Pietwałdu sięga jednak jesz­cze dawniej. Już w 1305 roku pojawiła się pierwsza wzmianka o noszącej tę nazwę wsi, która była własnością księcia Bolka. Na przestrzeni wieków wieś przechodziła z rąk do rąk, aż ostatecznie w 1790 roku Pietwałd stał się częścią majątku rodu Larisch-Mön­nich. Już w pierwszej połowie XIX wieku życie ówczesnego miasta było kształtowane przez wydobycie węgla, które początkowo odbywało się w kilku płytkich szybach. Stopniowo górnictwo zaczęło się koncentrować w szybach Henryk i Eugeniusz, które w 1859 roku stały się własnością Eugeniusza Larischa-Mönni­cha, będącego także właścicielem szybu wentylacyjnego Marian­ka. Na przestrzeni lat otwierano kolejne kopalnie, a Pietwałd rozrastał się i rozwijał w szybkim tempie. Działała tu fabryka produkująca biel cynkową i meble. Jednak nadejście II wojny światowej spowodowało na terenie całego Śląska Cieszyńskie­go nie tylko opresje wobec mieszkańców narodowości czeskiej, lecz także upadek gospodarki. Co działo się później? Po II wojnie światowej ludzie wrócili na Śląsk Cieszyński, prace wydobywcze zostały wznowione w pełnym zakresie, a poszczególne kopalnie stopniowo łączono w jedno duże przedsiębiorstwo państwowe. Wydobycie węgla kamiennego zostało zakończone na teryto­rium miasta w 1998 roku i dziś już tylko wznoszące się ku niebu wieże szybowe przypominają o górniczej przeszłości Pietwałdu. Są tu jednak również inni świadkowie bogatej historii miasta. Bardzo cennym zabytkiem jest kościół pw. św. Henryka w kształ­cie rzymskiej rotundy zbudowany na miejscu dawnej świątyni w 1837 roku, do którego prowadzą stacje drogi krzyżowej z 1843 roku. Podczas spaceru tą drogą można odkryć, że Pietwałd jest bardzo przyjemnym miejscem do życia. Mieszkańcy mają do dyspozycji wszystkie niezbędne usługi, a także doskonałe zaple­cze do spędzania wolnego czasu. Nie brakuje tu nowoczesnego kompleksu sportowego, centrum kultury i edukacji, którego czę­ścią jest obszerna biblioteka, a różnorodne zajęcia rekreacyjne dla wszystkich grup wiekowych organizuje centrum rekreacji DOMEK, mieszczące się w budynku dawnej plebanii. To miejsce spotkań dużych i małych mieszkańców gminy, a także wspólnych zabaw dla dzieci. Pietwałd to także miasto, w którym przyroda jest dosłownie za rogiem. Wystarczy kierować się oznaczeniami szlaków pieszych lub rowerowych i wybrać się na zwiedzanie okolicznych lasów. Będzie to wędrówka niewymagająca dużego wysiłku, ponieważ tutejsze tereny są niemal zupełnie płaskie. Warto przekonać się osobiście, jak wiele piękna i ciekawych na­turalnych zakątków jest tu do odkrycia.